Osiny jsou tady zase. Jako každý rok.

Osina je malý, na první pohled ne příliš výrazný kousek trávy, který číhá téměř na každém kroku. Nezáleží, zda pes vyběhne na louce za zajícem nebo ho venčíte ve městě kolem bloku, osinu může potkat všude. V čem tkví nebezpečí? Osina je velmi ostrý neřád, který se na zvířeti snadno zachytí a může pak nadělat opravdu pěknou paseku.

Co je to osina.

Osina (arista) je vláskovitý nebo štětinovitý výrůstek, často dosti dlouhý, drsný a tuhý, dlouhý i přes 1 cm. Vyskytuje se v jednoduchém květenství klásku, např. u čeledi lipnicovité (Poaceae) nebo šáchorovité (Cyperaceae). Osinou je zakončena pleva nebo častěji plucha, což jsou ochranné obaly semene, které ho chrání při dozrání proti poškození.

Díky svému ostrému zakončení, které umožňuje snadnější zasazení semene, se mohou osiny snadno zachytit v psí srsti, zapíchnout do kůže a putovat dál do hlubších tkání. (Wikipedie)

Osinami se označuje vysušená část klásku divých trav většinou ječmene myšího, která se na rostlině vytvoří v létě.

Kde a kdy na osiny narazíte?

Všude! Tak to vidíme jako zoufalí pejskaři. Prakticky se oblastem s osinami nevyhneme. Nejčastěji se vyskytují na místech, kde je suchá odkvetlá tráva, neudržovaná nebo vysoká. Tedy na neposekaných loukách a polích, v příkopech podél silnice nebo také v městských parcích, podél chodníků či na malém travnatém plácku. A kdy se mít nejvíce na pozoru? Především v době, kdy je tráva suchá a její semena rostou, což odpovídá období letních měsíců.

Jak poznat osinu?

Osina se zachytí poměrně snadno. Když ji nesundáme, má tendenci se dostat až ke kůži, zapíchnout se a vytvořit tak zánět. V mnohých případech osina nikdy nevyjde z těla ven sama od sebe, ale má tendenci v těle putovat. Nejčastějšími místy jsou packy (meziprstí), ucho, oko či nos, kam se dostane nechtěným vdechnutím.

Packy – nejčastějším místem je meziprstí. V tlapce může osina proniknout kůží a putovat dále, což vede k tvorbě zánětu, zduření, začervenání a bolestivosti. Pes může kulhat, nadměrně si lízat tlapku nebo si ji dokonce vykusovat. Po krátké době se vytvoří hnisavé ložisko a bulka, která časem praskne a hnis vyteče ven. Bohužel často ale bez osiny, která nadále zůstává v těle a plánuje putovat dál. Odstranění potom probíhá u veterináře rozříznutím rarány a vyndáním osiny.

Uši – osina zapadlá v zevním zvukovodu způsobí třepání hlavou, naklánění hlavy na stranu, nadměrné škrábání nebo otírání uší, třeba o koberec. Může se objevit začervenání nebo výtok z ucha, z kterého se vyklube nepříjemný bolestivý zánět doprovázený kňučením psa. Ani v tomto případě neotálejte s návštěvou veterináře, který se do ucha podívá otoskopem.

Oči – osina se může zachytit také ve spojivkovém vaku oka nebo za třetí víčko, což je velice nebezpečné. Projeví se to přivíráním oka, zarudnutím spojivek a škrábáním oka o okolní předměty. Může se stát, že osina není na první pohled vidět. Určitě je nutná návštěva veterináře.

Dýchací ústrojí – vdechnutá osina může způsobit dráždění nosní sliznice, úporné kýchání, zpětné kýchání, výtok z nozder nebo kašel. Návštěva veterináře je v tomto případě nevyhnutelná a vyjmutí osiny probíhá častokrát v kompletní anestezii.

Pozor na osiny! Všechny výše uvedené příznaky opravdu nepodceňujte! Osina se dokáže zavrtat téměř kamkoliv a doputovat až do plic nebo páteřního kanálu. Své místo si dokáže najít také v nosní dutině, tlamě nebo ve slabinách. Hluboce zapíchnutou osinu je bohužel poměrně těžké diagnostikovat. Samotné vytáhnutí osiny může být pro pejska velice bolestivé a musí tak proběhnout za krátkodobé anestezie.

Při výše uvedených příznacích vždy navštivte svého veterináře, který určí správný postup léčby. Pokud najdete osinu zapíchnutou, ihned ji vytáhněte. Hlouběji zapíchnutou osinu se nikdy nesnažte vytáhnout sami, ale vydejte se za svým veterinářem. Mohli byste totiž psa nechtěně poranit nebo osinu naopak zatlačit ještě hlouběji.

A jak se osinám vyhnout?

Snažit se vyhýbat prostorům s osinami. To ale úplně jednoduše nejde. Takže důležitá je kontrola psa po každé procházce. Máte-li doma dlouhosrstého psa, buďte pozornější. Dlouhá a hustá srst dokáže osiny velmi lehce posbírat. Pokud máte mazlíčka s postavenýma ušima, prozkoumejte okem jejich ouška, do kterých mohou osiny snadno proniknout. Kontrolujte meziprstí, hlavu, nozdry a tlamu.

Pozorně si všímejte špiček osin v srsti psa. Nalezené osiny ze srsti odstraňte a nejlépe srst také pročešte kartáčem. Dávejte pozor, když se pes kouše, škrábe, otírá.